Zlato z Lonata v českých rukou !!!
Autor: Max <petrnelli(at)mcsup.cz>, Téma: Sezóna 2009, Vydáno dne: 30. 10. 2009Mezinárodní finále Vortex ROK 2009 skončilo úspěchem českých barev
Předodjezdový chvat spojený s vyřizováním všech formalit byl úspěšně zažehnán, jednotliví členové výpravy v průběhu úterka a noci na středu postupně překonali Alpy a i nováčci po větším či menším bloudění dorazili do Desenzana a zaparkovali svá auta a přívěsy v prostoru (na prašném poli) vedle oplocené dráhy. Středa byla vyjma zabydlení se v parkovišti závodních strojů vyhrazena poslední možnosti volného trénování na lonátské dráze, kterou část členů výpravy okusila poprvé. Definitivně se potvrdila zpráva , že vedle Michala Palusky , kterého na poslední chvíli nahradil Honza Midrla, onemocněl i Václav Kališ a sestava tedy nebude kompletní.
Odpolední trénink již dal zapravdu předpovědi počasí, která pro čtvrtek a pátek slibovala nevyzpytatelné deštivé počasí a na trať se snesly první kapky deště, který v pozdních nočních hodinách notně zesílil a ranní pohled z obytných vozů na čerstvě vzniklé bahenní jezero překvapil mnohé z nás. Komické scény spojené s vyprošťováním vozidel z bahnivého „Bajkalu“ na sebe nenechaly dlouho čekat a klan rodiny Kočkových okamžitě prozíravě vykoupil v blízkém hypermarketu zásoby holínek všech velikostí … V depu se ukázala důležitost vhodného výběru polohy stanu, Emil s Danem si pořídili do stanu „plovoucí podlahu“, někteří méně šťastní soupeři se ve svých stanech brodili po kotníky ve vodě. Čtvrteční den jsme věnovali nezbytné administrativní přejímce a v odpoledních hodinách pak s klesajícím přídělem srážek postupně i účasti v prvních oficiálních volných trénincích. Odpoledne se na nás na chvilku dokonce i usmálo slunce a došlo i na suché pneu.
Páteční vlhké ráno neskýtalo velkou naději na zlepšení počasí, ale počínaje polednem se počasí definitivně umoudřilo a začali jsme věřit italské předpovědi počasí, hlásící, že do konce týdne již déšť nehrozí. Gábina, Roman, Emil a Ondra patřili k nejrychlejším a nálada tomu odpovídala. Před měřenými tréninky trať hezky oschla a s přibývajícím množstvím gumy také přibývalo množství vrásek na čelech některých pilotů. S prvními koly seniorské kvalifikace se snesly na trať první kapky, kterých ale nebylo mnoho a během druhé série měřáků trať zase oschla. S pohledem na bezoblačnou oblohu jsme se odebrali definitivně dospat spánkový deficit daný dlouhým cestováním, ale ze spokojeného odfukování nás vyrušila další porce tropického deště doprovázeného poryvovým větrem. Bajkal se do rána opět naplnil a myšlenky na promočenou trať nepůsobily v sobotu ráno nikterak povzbudivě.
Po pečlivém nastudování rozdělení do jednotlivých skupin jsme vyrazili vstříc první sérii kvalifikačních jízd. Začínali velcí rokkeři, z našich konkrétně Midi, Emil Minář a Ondra Kočka. Trať již sice osychala, ale volba suchých pneu ze strany Emila se ukázala jako předčasná. Smůlu měl Ondřej, který zaparkoval v trávě svůj bitevník již v prvním kole a vzápětí jej zneškodnil další „výletník“. Odnesla to celá přední část včetně obou pedálů a trochu Ondrova noha, čímž se finálový sen rozplynul. Midi dostál svým kvalitám a po startu z druhé řady s přehledem finišoval na druhém místě. Denis Waszek ve druhé sérii nenašel ten správný recept na pomalu ale jistě osychající trať a do třetí jízdy tak se zatajeným dechem nastoupili Roman Halada,Lukáš Martínek a Slávek Sklenář na suchých kolech. Po krátkém „rozbruslení“ v prvních kolech se rychle vzpamatovali a začali krájet zbytek pole. Roman se po propadu z první řady vrátil z 8ky na 2.místo , Lukáš se prokousal na osmé místo a Sláva předjížděl jednoho soupeře za druhým. Správná volba. Prvního Řeka posléze diskvalifikovali za „levý“ výfuk a chlapci se posunuli ještě o místo vpřed.
První jízdě juniorů vévodil již od prvních kol Radim Maxa, kterého os vítězství dělilo na pásce zanedbatelných 0,2sec. Lucka Makarenková utrpěla ránu již v prvním kole a smutně dokulhala se ztrátou do cíle v hloubi pole. Druhou jízdu strávila Gábina Jílková pošťuchováním prvního jezdce , ale musela se spokojit s těsnou dvojkou, zlepšující se Dan Mihály dorazil třináctý a štěstí se rozhodně nesmálo na Báru Štěpánovou, která si užila tři kolize, které ji odsoudily mezi poražené.
Roman Krist nám udělal radost třetím místem ve své jízdě SuperRoků a první vlnu uzavřel 8mým místem ve své 1.jízdě Matěj Parma.
Po obědě excelovali Midi dalším druhým, Roman třetím a Emil pátým místem. Matěj byl ve své jízdě 7mý , Ondra viděl cíl a ukázal své možnosti 11.místem, Lukáš přidal 12ku, Denis a Slávek zopakovali svůj ranní výkon. Roman Krist sice dohmátl ve druhé jízdě až jako jedenáctý, ale v podvečer se vrátil do popředí čtvrtým místem.
Junioři stihli do večere po dvou jízdách. Maxík přidal dvě dvojky a opanoval čelo kvalifikace, Gábina 10ku a s přiděleným výfukem pak 6ku. Dan Mihály zopakoval 13ku, avšak po dlouhém handrkování s jury inkasoval vyjma napomenutí i neúměrně přísných 10sec. trest za pošťuchování soupeřů , což ho sesadilo na 27ku a až večerní 8mé místo mu zajistilo finále. Lucka znovu bourala a pozdější 10 místo v poslední jízdě ji přiřadilo celkové 36místo = druhou řadu v malém finále. Barborka se nedokázala vyhnout kolizím a utržila další rány.
Minirokkery čekalo před obědem nejprve ještě poslední rozcvičení a následně odpoledne již měřený trénink, se kterým se nejlépe popasoval Tomáš Korený a s malým odstupem se do první patnáctky vešli i Lukáš Vlášek a Dominik Hodač. Sedmé místo Dominika v první kvalifikační jízdě znamenalo bezproblémový postup přímo do finále. Tomáš Korený jako jeden z mála dodržel startovní proceduru a neodstartoval předčasně (startovalo se z místa ) a poněvadž naprostá většina jeho soupeřů se masivně ulila, nedalo to po dotahování se ze zadních řad na lepší než 15.místo – těsně za finálovou bránu. Na věci nezměnilo ani předlouhé dohadování s jury, která si s problémem hromadného porušení pravidel nevěděla (nebo nechtěla vědět) rady a nepotrestala nakonec nikoho !!! Úplnou katastrofou byla kvalifikační jízda pro Lukáše Vláška, který po mírné kolizi nejprve posekal trochu lonátské trávy, ale hlavně kterému při poskakování přes obrubníky při návratu na trať zhasl motor a Lukášovi se nepodařilo jej znovu nahodit. Díky poslednímu místu na něj nezbyla ani pozice v nedělní opravné jízdě o posledních šest míst na finálovém roštu.
Sobotní večer je již tradičně vyhrazen ROK party , na které byl korunován Radim Maxa jakožto vítěz měřeného tréninku. Party stan byl jako obvykle obsazen do posledního místa a po střídmém rautu následovalo porcování třípatrového dortu a zábava proložená svéráznou “ tombolou“.
Nedělní slunečné ráno konečně přineslo počasí podle představ většiny účastníků a tak na trati již v poslední sérii kvalifikačních jízd na rockery nečekalo žádné překvápko.
Roman Halada nejprve utrpěl 8 místo, Denis po jízdě s jedním „kontrolním“ pitstopem 20ku, Midi přidal do kvalifikační sbírky další skvělou 2ku, Emil podiktoval bral 4ku a Ondra Kočka ukázal 8kou, že výsledek z měřáku nebyl náhodný, Lukáš si zajistil finále 12kou a Matěj totéž jistou 9kou. Slávek dosáhl jen na 21.místo a tak na něj a Denise místo v malém finále nezbylo.
Tomáš Korený v opravce bojoval jako lev a třetím místem si finálovou účast v pohodě zajistil. Sečteno a podtrženo před finálem – startovní pozice byly připraveny takto :
MINI: Dominik 13. , Tomáš 27 , Lukáš 56.
JUNIOR: Radim 1., Gábina 7., Dan 28. , Lucka 36., Bára 47.
SENIOR: Midi 5., Roman 9., Emil 25. , Matěj 26., Lukáš 32., Ondra 53., Denis 82., Slávek 83.
SUPER: Roman 7.
Po slavnostním pochodu a představení všech 308 jezdců a polední pauze se kompletní doprovody shromáždily na tribuně ke sledování finálových jízd. Hned v prvním BRIDGESTONE finále Juniorů jsme měli dvě želízka v ohni – z druhé řady startující Lucku a v sedmé řadě stojící Báru. S napětím jsme sledovali jejich počínání a zejména boj Lucky o třetí místo nenechal nikoho na tribuně klidným. V infarktovém rozuzlení Lucku odstranil nedovoleným manévrem soupeř ze 3ky a po naší stížnosti následovalo hodinové protestní martýrium zakončené diskvalifikací soupeře za hrubost a tedy ziskem premiérového věnce pro naše barvy. Bára po obvyklé počáteční kolizi dokázala získat několik míst zpět a cíl proťala jako šestnáctá.
V malém finále Superrokerů jsme neměli zastoupení a poněvadž Lukáš Vlášek po nejasnostech ohledně místa na startu zmeškal příchod na svůj finálový závod, další napínavou podívanou nám připravil svým vystoupením Ondra Kočka v DellORTO ROK finále Seniorů. Po startu z devatenáctého místa postupně dokázal nevídanými předjížděními manévry přečíslit 9 soupeřů a po 15kolovém dramatu jsme mohli Kočkům gratulovat k pěknému desátému místu.
Ve finále MINI ROK se naše zraky upíraly na žlutou helmu ze sedmé řady startujícího Dominika Hodače a zezadu dotírajícího Tomáše Koreného. V první polovině jízdy to vypadalo nadějně ale Dominik prostý zkušeností s bojem v nabitém sevřeném poli několika desítek motokár nedokázal udržet startovní pozici a postupně se propadal do hloubi pole. Jen několik kol před cílem se coby oběť kolize propadl až na 27.příčku. Tomáš sice dokázal během závodu poskočit o několik příček ale nestačilo to na lepší než 24.místo. Pro oba mladé piloty bylo jejich premiérové finále prvním seznámením s mezinárodní konkurencí a oba budou jistě příště pomýšlet na lepší výsledek.
Korený
Hodač
S mírným zdržením po třetí hodině došlo na námi netrpělivě očekávané finále JUNIOR ROK S Radimem Maxou na Pole Position a Gábinou ve čtvrté řadě jsme ve skrytu duše pomýšleli na týmový titul. Po startu Radim ztratil několik pozic a Gábina již v prvním kole kolidovala a propadla se do třetí desítky, Dan Mihály se statečně posouval pomalých krůčcích vpřed. Z tribuny bylo patrné, že Radimovi to na rovinkách nejede ani zdaleka dle jeho představ a předjíždění bude obtížné. V polovině závodu došlo po havárii jednoho piloty, který narazil čelně na rovině do „vítězného“ nafukovacího oblouku k nutné neutralizaci závodu, byly vyvěšeny žluté vlajky a pomalou jízdou jezdci několik kol kroužili , než se dočkali zeleného praporu a restartu závodu. Bohužel hned v následujícím kole došlo vpředu k hromadné kolizi, které se Radim dokázal sice na poslední chvilku vyhnout objezdem venku přes trávu, ale událo se to v tak nešťastném místě , že výsledkem byl propad na 22tou pozici, těsně za bojující Gábinu Jílkovou. Ve zbývajících kolech tak nezbylo než přihlížet urputnému boji Dana , který (díky nízko položenému těžišti) dokázal ustát ataky mnoha soupeřů a protnout cíl jako sedmnáctý, těsně před devatenáctou Gábinou a dvacátým Radimem. Po dojetí jízdy jsme se dozvěděli, že za chabý výkon Radimova motoru je třeba přičíst povinné výměně výfuku, které se musel před jízdou podrobit a která zhatila jeho šance na dobrý výsledek.
V následujícím SUPER ROK finále startoval ze sedmého místa Roman Krist. Po zdařilém startu se celý závod pohyboval na šestém nebo sedmém místě a až přesýpání pořadí v posledních dvou zatáčkách závodu rozhodlo o výsledném devátém místě, které s ohledem na nulovou zkušenost mechaniků se zapůjčeným zcela syrovým sériovým motorem SUPER ROK ukázalo, že i Super Rok může být zajímavou alternativou pro leckteré jezdce.
Vrcholem víkendu bylo jako již každoročně ROK finále seniorů, do kterého se letos ze 102 účastníků kvalifikovalo hned pětice pilotů. Ihned po startu se Hanýsovi podařilo upevnit svou startovní pozici a po odstoupení jednoho z favoritů z čelní skupiny svým aktuálně čtvrtým místem rozjasnil tváře nás diváků. Roman následoval na šesté pozici , Emčín ,Matěj Parma a Lukáš Martínek se bili ve středu pole. Roman se dobýval na pátého Huberta, Matěj s každým kolem trpělivě postupoval o něco vpřed . K rozuzlení však došlo až až v posledním dvacátém kole. Ve chvíli , kdy jsme již téměř oplakali Midiho bramborovou medaili se začaly dít věci. Po neustálém dotírání ve druhé polovině závodu nasadil v tu chvíli druhý Vailati na prvního Fuchse, Fuki se nevzdal a snažil se vnější stoupou odolávat soupeři , avšak po marném boji v trávě se zřejmě rozhodl dostihnout soupeře zkrácením trati přes trávu. Při vjezdu na trať minul „viníka“ a sejmul nic netušícího , doposavad třetího Itala Bonettiho , který po střetu stoupal k nebi jak raketoplán. Polský „téměř-šampión“ v tu chvíli opět zabočil a dalším zkrácením trati přes trávu vtrhl na cílovou rovinku, znovu minul vítěze Vailatiho a proťal cíl za v tu chvíli stříbrně finišujícím Honzou Midrlou a svým polským kolegou Hubertem Cebulskim. Užaslá tribuna pak již jen nechápavě zírala na to, jak si Daniel zkracuje cestu k váze překřížením trati mezi jezdci stále ještě bojujícími v hloubi pole v protisměru. Po vystoupení ze stroje a krátkém běhu boxovou uličkou ukončil letošní rokkerské finále inzultací Vailatiho.
.jpg)
Naše početná výprava kromě kroucení hlavou nad koncovkou a lá Divoký východ propukla v jásot a radovala se ze stříbrné trofeje v hlavní kategorii. Zároveň to díky Romanově nakonec až jedenáctému místu vypadalo i na vítězství v soutěži týmů. Matěj se dokázal trpělivě prokousat až na patnácté místo , Emil zůstal nakonec dvacátý a Lukáš díky propadu o 7 míst skončil 27mý.
Po dvouhodinovém jednání poroty byl ve chvíli, kdy byl okruh již zahalen do tmy a většina účastníků opustila závodiště a mířila k domovu, oznámen překvapivý výsledek. Fuchs byl potrestán pokutou 500Eur , Vailati obdržel 10sekundovou penalizaci a Midi se stal vítězem Mezinárodního finále Vortex ROK 2009. Týmovou soutěž vyhráli naši polští bratři . O atmosféře při závěrečném ceremoniálu se nemá smysl moc rozepisovat, každý si jistě dokáže představit reakci horkokrevných Italů … Skandál provázený pískotem a zvířecími zvuky …
kompletní výsledky všech jízd FINAL 2009 + fotogalerie VORTEX ROK
Závěrem snad jen konstatování, že letošní finále skončilo pro české barvy po loňském hubenějším roce opět velkým úspěchem, pro nováčky bylo většinou příjemným překvapením a s několikadenním odstupem přišla z Itálie dobrá zpráva, že ukradené doklady a kreditky jednoho z našich mechaniků byly nalezeny při třídění odpadu …
28.10. PeC